Tento nástroj identifikuje oblasti, které může pozorovatel vidět, podle povrchové topografie. Umístění vstupních bodů mohou představovat buď pozorovatele (např. lidé na zemi nebo hlídky v požární věži), nebo pozorované objekty (např. větrné turbíny, vodojemy, vozidla nebo lidé). Výsledky definují oblasti, které lze vidět z místa pozorovatele.
Pozorovatelé i pozorované objekty mohou mít udanou výšku nad zemí a tyto výšky se používají k určení viditelnosti. Například viditelný povrch vypočítaný pro 100 metrů vysoké větrné turbíny a 180 cm vysokou osobu stojící na zemi bude zpravidla větší než viditelný povrch vypočítaný pro 60 m vysoké turbíny a osobu vysokou 150 cm.
Výsledná vrstva zaznamenává, kolikrát je možné každé umístění buňky ve vstupním rastru povrchu vidět ze vstupních pozorovacích bodů. Neviditelným buňkám je přidělena hodnota NoData.
Pokud je zaškrtnuto pole Používat aktuální rozsah mapy, dojde k analýze pouze rastrové oblasti a pozorovacích bodů viditelných v aktuálním rozsahu mapy. Pokud pole zaškrtnuto není, budou analyzovány všechny body pozorovatele ve vstupní vrstvě, včetně těch, které se nachází mimo aktuální rozsah mapy.
Povrch reprezentující výšku použitý pro výpočet viditelného povrchu.
Pokud se vertikální jednotky vstupního povrchu liší od horizontálních jednotek, např. když jsou výškové hodnoty uvedeny ve stopách, ale souřadnicový systém je v metrech, musí mít povrch definován výškový souřadnicový systém. Důvodem je, že nástroj používá vertikální (Z) a horizontální (XY) jednotky k výpočtu Z-faktoru pro analýzu viditelnosti. Bez výškového souřadnicového systému a potažmo bez dostupných informací o jednotkách Z bude nástroj předpokládat, že jednotky Z jsou stejné jako jednotky XY. V důsledku toho bude pro analýzu použit vnitřní Z-faktor s hodnotou 1,0, což může vést k nečekaným výsledkům.
Povrch reprezentující výšku může být celé nebo desetinné číslo.
Bodové prvky představující umístění pozorovatelů při výpočtu viditelného povrchu.
Metoda optimalizace použitá pro výpočet viditelného povrchu.
Zadejte hraniční vzdálenost, za kterou vypočítávání viditelných oblastí skončí. Za touto vzdáleností nebude určeno, zda na sebe pozorovací body a jiné objekty vidí.
Můžete zadat číselnou hodnotu představující lineární vzdálenost nebo vybrat číselné pole ze vstupních prvků pozorovatele. Když je zadáno pole, hodnoty v něm obsažené musí být ve stejných jednotkách jako jednotky XY vstupního povrchu nadmořské výšky.
Mějte na paměti, že vyšší hodnoty zvyšují dobu zpracování. Pokud není uvedena, bude výchozí maximální vzdálenost vypočítána na základě rozlišení a rozsahu vstupního povrchu reprezentujícího výšku.
Tento parametr je užitečný pro modelování určitých jevů. Omezením rozsahu viditelnosti můžete například modelovat povětrnostní podmínky, jako je mírná mlha. Stejně tak vám může omezení rozsahu viditelnosti poskytnout částečnou kontrolu nad denní dobou, protože přibližně simuluje viditelnost za šera.
Zadejte hraniční vzdálenost, za kterou vypočítávání viditelných oblastí začne. Buňky na povrchu bližší než tato vzdálenost nejsou viditelné ve výstupu, ale stále mohou blokovat viditelnost buněk mezi minimální a maximální sledovací vzdáleností.
Můžete zadat číselnou hodnotu představující lineární vzdálenost nebo vybrat číselné pole ze vstupních prvků pozorovatele. Když je zadáno pole, hodnoty v něm obsažené musí být ve stejných jednotkách jako jednotky XY vstupního povrchu nadmořské výšky.
Tento parametr je užitečný pro nastavení oblasti analýzy viditelnosti na určitou vzdálenost od pozorovatele. Pokud například vyhodnocujete viditelnost ze střechy budovy do vzdáleného parku, můžete nastavit minimální sledovací vzdálenost, abyste vyloučili bližší oblasti, které vás nezajímají, a dosáhli rychlejšího zpracování.
Určete, zda se parametry minimální a maximální sledovací vzdálenosti měří trojrozměrným, nebo jednodušším dvourozměrným způsobem. Když je tato možnost zaškrtnuta, sledovací vzdálenosti jsou brány jako 3D vzdálenost. Když je možnost nezaškrtnuta, jsou brány jako 2D vzdálenosti.
2D vzdálenost je jednoduchá lineární vzdálenost mezi pozorovatelem a cílem využívající jejich umístění promítnuté na úroveň hladiny moře. 3D vzdálenost poskytuje realističtější hodnotu, protože bere v potaz jejich relativní výšky.
Zadejte nadmořskou výšku umístění pozorovatelů.
Můžete zadat číselnou hodnotu představující nadmořskou výšku všech pozorovatelů nebo určit pole, které představuje nadmořskou výšku každého pozorovatele. Když je zadáno pole, hodnota v něm obsažená musí být ve stejných jednotkách jako jednotky Z vstupního povrchu reprezentujícího výšku.
Zadejte výšku nad zemí pro umístění pozorovatelů.
Můžete zadat číselnou hodnotu pro výšku nebo vybrat číselné pole ze vstupních prvků pozorovatele. Když je zadáno pole, hodnota v něm obsažená musí být ve stejných jednotkách jako jednotky Z vstupního povrchu reprezentujícího výšku.
Výchozí hodnota je 6 stop (1,8 metru). Pokud se díváte z vyvýšeného umístění, např. rozhledny nebo vysoké budovy, použijte jeho výšku. Při výpočtu viditelnosti bude tato hodnota přičtena k nadmořské výšce pozorovatele, je-li zadána. V opačném případě bude přičtena k interpolované hodnotě Z povrchu.
Zadejte výšku struktur nebo lidí na zemi použitou pro určení viditelnosti.
Můžete zadat číselnou hodnotu pro výšku nebo vybrat číselné pole ze vstupních prvků pozorovatele. Když je zadáno pole, hodnota v něm obsažená musí být ve stejných jednotkách jako jednotky Z vstupního povrchu reprezentujícího výšku.
Výsledná viditelnost identifikuje oblasti, ze kterých může pozorovací bod vidět tyto objekty na zemi. Platí to i obráceně – objekty na zemi mohou vidět pozorovací bod.
Zde je několik příkladů nastavení cílové výšky:
Název výstupního výsledku nad zemí (AGL). Výsledek AGL je rastr, jehož každá hodnota buňky je minimální výška, kterou je nutné přičíst k jinak neviditelné buňce, aby ji viděl aspoň jeden pozorovatel. Buňkám, které již jsou viditelné, je v tomto výstupním rastru přiřazena hodnota 0.
Název vrstvy, která se vytvoří ve složce Můj obsah a přidá se do mapy. Výchozí název se řídí názvem nástroje a názvem vstupní vrstvy. Pokud vrstva již existuje, budete požádáni o zadání jiného názvu.
Můžete zadat název složky v Můj obsah, kde bude výsledek uložen pomocí rozbalovacího seznamu Uložit výsledek do .